Ahoj lidičkyyy! Tak mám konečně prázdniny a čas na blog, psaní, čtení…
Je docela divný pocit vidět, že minulý příspěvek tu byl na konci března a do teď nic. Na blog jsem klikala každý den a dívala se, jestli sem alespoň někdy někdo zavítá. A ano, návštěvnost samozřejmě klesla, ale každý den se tu objevilo pár lidí. Možná jste čekali na „záhadné“ objevení se nového příspěvku. Možná jste si četli starší příběhy. Anebo jste na blog narazili jen tak. Kdo ví
Tyhle krásné máky jsem potkala v jeden horký a mokrý pralesní den. Ano, vidíte, čtete, slyšíte správně. Ve středu bylo takové horko, dusno a do toho pršelo i svítilo slunce, že jsem si připadala jako v deštném pralese. Těmto lokalitám se výhýbám, například v zoologických a botanických zahradách Ale zpátky k mákům. Byly tak krásné, že jsem měla chuť se v nich vyválet
„Nikdy se neomlouvej za to, že jsi citlivá a projevuješ své EMOCE. Nechť je to znamením, že máš velké srdce a nebojíš se jej ukázat ostatním. Schopnost ukázat své pravé emoce je znamením SÍLY, ne slabosti.“ – Brigitte Nicole
takové pole muselo vypadat opravdu nádherně!
[1]: Bylo krásný! Děkuju za komentář
Opravdu úchvatné