Nikdynoc – Jay Kristoff (Knižní recenze & #LovNaChyby)

Příběh dívky, která má co vyprávět. Matkou Temnoty označena, stíny ovládá. Knížka, která rozhodně není pro děti.

Má dlouholetá kamarádka Lorraine, velká knihomolka, společně s Matty vyhlásily knižní výzvu s názvem Lov na chyby. Jedná se o to, že mnoho knížek obsahuje chyby v textu, ať se jedná o pravopisné hrubky, překlepy, chybějící čárky ve větě nebo další „neřesti“, my je máme za úkol najít a upozornit na ně. Každý jsme si zvolili jednu, nebo více knih. Na Instagramu postupně zveřejňujeme průběh našeho čtení. Po přečtení napíšeme článek buď na IG, na blog, jinou sociální síť nebo na více míst, kde shrneme naše poznatky 🙂

A proč tohle všechno a neužít si knížku, aniž bychom neřešili nějaké „blbé“ chyby? Vždyť autor za to nemůže a hlavně se jedná o obsah příběhu. Ano, z části je to pravda, ALE z mnohem větší části není. Knížky mají být pravopisně správné, díky nim se učíme. Čím více čteme a vidíme slova, tím víc nám správné tvary slov a vět uvíznou v hlavě. Knížky rozvíjí slovní zásobu a představivost. A pokud se jedná o děti, tím víc. Jenže chcete, aby vaše dítě dostalo do rukou knihu, která bude plná chyb a vaše děťátko si zafixuje chybně napsané tvary slov?

A co když kniha označená pro děti a mládež, je plná sexu, násilí a vulgarismů? Myslíte, že je to v pořádku a nemá se o tom nikdo vyjádřit a upozornit na to?

Tento článek není pouze o mém názoru na příběh a o tom, jak se mi knížka četla. Chci poukázat právě na tyto věci.

O čem Nikdynoc je

Nebyla jsem si úplně jistá, zda mě bude knížka opravdu bavit. Většinou čtu celkem jiné věci, ale anotace se mi líbila. Něco mě na knize lákalo.

Anotace:
„Dcera popraveného zrádce Mia Corverová se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého titána. Vydává se na cestu, aby se stala učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církvi. I když vyniká v použití jedů a zbraní, nemůže ji to zachránit před spiknutím, které se na ni v temnotě chystá. Dokáže ho odhalit včas, než ji dostihne, a pomstít se těm, kteří můžou za smrt jejího otce?“
(databazeknih.cz)

Vždyť číst o holce, která se učí být nebezpečnou vražedkyní, aby pomstila svou rodinu, je vzrušující. Anotace nám o příběhu moc neřekne. Nechci spoilerovat, proto budu psát opatrně a okrajově 🙂

Miu velmi zraní to, co se stalo jejímu otci, smutek se mění ve velký hněv a ona to nehodlá nechat jen tak. Ačkoliv jí je teprve 10 let a dostane se sama do velkých problémů, je velmi statečná a odhodlaná. Přece se nenechá nikým chytit. Ve velmi nebezpečné situaci potká přítele, který s ní bude 24 hodin denně, bude jí dělat společnost a hlavně jí pomáhat se strachem. Stínový kocour, jenž nemá oči. Kocour, kterého nemůžete pohladit, ale můžete si s ním povídat. Kdo by ho nechtěl? Mia v tu dobu zjišťuje, že je něčím jiná, výjimečná, že má jakousi schopnost, kterou ovládá, aniž by věděla proč.

O několik let později, když je Mie 16, se vydává na dlouhou a náročnou cestu, aby našla Rudou církev, což je něco jako škola pro vrahy. V Rudé církvi Mia poznává nové lidi, mladé vrahy, většinou v jejím věku, kteří mají podobné důvody, proč být právě tam, na tak nebezpečném a temném místě. Všichni zde přítomní někdy někoho zabili, jinak by do Rudé církve nemohli vstoupit. Shahiidi (učitelé) své žáky učí všem možným způsobům zabití, okrádání, bojování, svádění, ale také loajalitě a tvrdosti. Buď jsi železem nebo sklem.

V knize se jedná i o vztahy mezi lidmi, jak někomu důvěřovat nebo ne. Přátelství, láska, to vše Nikdynoc obsahuje.

Sex, násilí, vulgarismy

Knížka je plná sprostých slov, sexu a násilí. Hned první věta není slušná. Je zde celkem často erotika nebo její náznaky. Sexuální scény jsou velmi pikantní a detailně popsané. Kdo má rád erotiku v knížkách, určitě bude spokojen. Mně osobně to vůbec nevadí a ani vulgarismy mě nepohorší. Pokud nejsou příliš časté a nepůsobí vynucen, (sexuální scény také) nevadí mi.

Co se týče násilí, máme tu i hodně propracované popisy bojů a zabíjení. Krev stříká skoro pořád, meče a nože protínají těla. A to nemyslím tak, že by bylo jednoduše napsáno, jak někdo někoho zapíchl. Dočtete se o pocitu, když nůž projede kůží, masem, dotkne se kosti a jaké všemožné zápachy postavy cítí.

Proč ne? Ale je takovýto příběh opravdu pro děti? Své 11leté příbuzné bych rozhodně takovou knížku nedala. Nechtěla bych, aby četla, jak někdo souloží a někoho zabíjí. A hlavně detailně! Toto slovo několikrát opakuju, protože je důležité. Než rodiče nebo kdokoliv jiný daruje knížku mladému čtenáři, měl by si zjistit, co mu dává. Pokud prodejci nebo vydavatelství na takové věci neupozorní, holt si to člověk musí ohlídat sám.

Kdesi v zahraničí, holky říkaly, že je Nikdynoc označena jako čtení od určitého věku.

Chyby v textu

A dostáváme se k chybám v knížce. Nikdy jsem nečetla knihu, která by měla tolik chyb v textu. Není to tak, že bych byla hnidopich a přehnaně hledala, ale takovéhle chyby přímo praští do očí. Našla jsem jich 39! Na konci článku chyby vypíšu, aby si je nakladatelství CooBoo mohlo přečíst, najít a případně při novém vydání opravit. Takhle mám fakt pocit, že někdo ze zaměstnanců knížku ani nečetl, jinak by si takových hrozných vět všiml.

Většinou jsou to nelogické věty, překlepy nebo změny rodu. Sakra, to je tak těžké si všimnou takové věci? Nechci být útočná, ale zaměstnanci dostávají peníze za to, aby knížka byla v pořádku, tak by také měli pracovat. Takhle to vypadá, že svou práci odfláknou a je jim to jedno.

Jak se kniha četla, jak mě bavila

Celkem dost dobře. Autorův styl psaní mi nevadil, byl v pohodě. Nikdynoc není psaná nějak poeticky, nečekejte květnaté věty, tisíc metafor a přirovnání. Čtení utíká rychle, ale plynulost narušují poznámky pod čarou, které jsou hlavně v první půlce knížky časté a velmi dlouhé. Takže čtete odstavec, vidíte hvězdičku, hned očima skočíte na konec stránky a zaberete se do poznámky (většinou zajímavé), jenže potom zapomenete, co jste vlastně četli.

Čtení mě opravdu bavilo, s každou kapitolou jsem si ho užívala víc a víc. Knížka je napínavá, plná akce a řekla bych, že neobsahuje nudné pasáže. Postavy jsem si oblíbila, nikdo zde nebyl čistě kladný nebo záporný, což beru jako plus. Avšak i vypravěč říká, ať si nemyslíme, že Miu známe. A můžeme znát i ostatní hrdiny?

Vážně, nemyslela jsem si, že by mě Nikdynoc takhle chytla. Vyhledávám si na Googlu obrázky (fanarty), povídám si o knížce, navíc jsem se u čtení taky naštvala 😀 Už mám objednaný druhý díl Boží hrob a jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat.

Nikdynoc doporučuju hlavně starším čtenářům, tím myslím, ne dětem. Doporučuju ji lidem, které baví fantasy, magie, bojové akce, možná lehce intriky, rádi čtou erotické, krvavé a zabijácké scény. Možná kdo nemá silný žaludek, měl by se knížce vyhnout 😀 Ale zase až tak šílené to není.

Hodnocení:
4*/5*

Chyby v knížce aneb #LOVNACHYBY

(Už nikdy tohle dělat nebudu, protože to je na palici :-D)

  1. „… jseš si jistá…?“ (Str. 18)
  2. „A jak přejela očima doširoka rozevřenýma z pohledného konzula na svatého zbojníka a pak na matku – nejdražší Matko, zadrž je -, ale matčiny oči byly upřené na toho muže dole. Jen roztřesený spodní ret prozrazoval, jaká muka ji sužují.“ (Str. 29) – Tyhle věty jsou zvláštní, člověk čeká, co teda z toho vyleze.
  3. „Její stín se zachvěl jako vodní hladina, kterou políbila kapky deště.“ (Str. 37)
  4. „Typická nikdnoc pro ně začínala ve Staré císařské krčmě, pak následovala výprava do náruče dony Amile a jejích „taneční skupiny“ v podniku přiléhavý nazvaném …“ (Str. 50)
  5. „… podlé množství chilli …“ (Str. 50)
  6. „… jedna kožnaté chapadlo …“ (Str. 71)
  7. „… se z davu vyřídil kluk …“ (Str. 104)
  8. „Poté co Tric opustil …“ (Str. 105) – Sem bych dala čárku.
  9. „… výsledky jejich ranního snažená: …'“ (Str. 115)
  10. „Nikdo ji ještě nikdy neuhodil“ (Str. 116) – Chybí tečka za větou.
  11. „… proslulá zkouška ve však udála …“ (Str. 128)
  12. „… a když ji vytáhla, odkapával z ní červená. Krev.“ (Str. 130)
  13. „Dívka pocítila závažnost té chvíle až v kostech, stahoval jí břicho až ke kotníkům.“‚ (Str. 131)
  14. „… stoupání, které vypadalo, že se táhle až na vrchol …“ (Str. 155)
  15. „… jsem se několik obratů ukrýval ve Velkém anthenaeu v Elai a čekala jsem, až …“ (Str. 155)
  16. „… divil se Mia.“ (Str. 162)
  17. „Kruhy pod očima můžou tvůj cíl přivést k otázce, do děláš během …“ (Str. 194)
  18. „Pavoukobijka otevřela oči a pohlédl na …“ (Str. 208)
  19. „Ale Mie se v břiše nehoupla žádný strach, …“ (Str. 219)
  20. „… o řešení těchto problému …“ (Str. 225)
  21. „… dostávala pořádně za zadek …“ (Str. 252)
  22. „Uprostřed sálu tančily páry, všude postávaly hloučky bohatých mužů a bohatě oděných dam, rozprávěl, smál se a flirtoval.“ (Str. 269)
  23. „Tric už se dal do pohybu, … , a jak se prodíral davem, rozdávala rány …“ (Str. 272)
  24. „Mia se dotkla jeho paže a zarazila ho. Otočila se na ni, téměř zavrčel a vytrhl svou paži… “ (Str. 277)
  25. „… mezi náhrobním kameny.“ (Str. 308)
  26. „Nechávala malichernosti malicherným.“ (Str. 313)
  27. „Charlotta zamrkala. … Věnovala Mia drobný úsměv.“ (Str. 333)
  28. Nechtěl bys mi říct, co se děje?“ (Str. 350) – Mluví k slečně.
  29. „Matčina komnata byly …“ (Str. 355)
  30. „Mia do toho dala toho všechno.“ (Str. 372)
  31. „Dokonce i shahiid Solis naše slova chvály pro je čím dál lepší výsledky v síni písní.“ (Str. 384) – Věta nedává smysl.
  32. „… zamířila na Mie na hrdlo.“ (Str. 402)
  33. „Pšt byla na druhém místě a pořád zaostával …“ (Str. 414) – Jedná se o chlapce.
  34. „… , kdyby si nebránila?“ (Str. 426)
  35. „… na starou postel a žuchla na něj.“ (Str. 441)
  36. „… byla přijala k zasvěcení, …“ (Str. 447)
  37. Strčil se tenký doutník do úst, …“ (Str. 481)
  38. „Mia pozvedl svůj meč …“ (Str. 490)
  39. „Mezi nimi se byl na písku …“ (Str. 494)
(c) blumensprache.blog.cz / databazeknih.cz

Komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *